Multiagentní přístupy
Multiagentní přístupy představují velmi zajímavý a dynamicky se rozvíjející přístup k modelování a tvorbě nových znalostí, neboť díky stále se zvyšující výpočetní síle počítačové techniky umožňují vytvářet simulované virtuální světy, ve kterých probíhají interakce podobné těm ve světě reálném. Nicméně navíc oproti reálnému světu zde máme kontrolu nad různými parametry, a proto je možné experimentovat nejen na úrovni změn pravidel chování agentů, ale i úrovni systému jako celku. Což je záležitost, kterou sociální vědy postrádaly.
Zřejmě nejvýznamnějším ze zakladatelů multiagentního přístupu je Thomas Schelling, který v roce 2005 obdržel za svou průkopnickou práci Nobelovu cenu za ekonomii.
Prvky multiagentních modelů lze definovat například následujícím způsobem:
- Čas - typicky vyjádřený v diskrétních časových krocích.
- Agenti - množina „obyvatel“ modelu, například domácnosti, firmy, prodejny atp.
- Mikro stavy - každý agent má vektor stavů, který se v průběhu času endogenně, tj. na základě akcí agentů, mění, mezi stavy může být například věk, rozpočet, míra uspokojení potřeb, preference apod.
- Mikro parametry - každý agent má vektor parametrů, které zůstávají po celou dobu simulace endogenně neovlivnitelné, mezi takovýmito parametry můžebýt například pohlaví, psychologické charakteristiky apod.
- Makro parametry - vektor časově nezávislých parametrů na makro úrovni,které nelze změnit akcemi agentů. Například to může být nastavení prostoru, míra zdanění atd.
- Interakční struktury - vztahy mezi jednotlivými agenty, tj. jak jsou změny mikro stavů u jednoho agenta ovlivněny předchozími mikro stavy ostatních agentů.
- Mikro rozhodovací pravidla - každý agent má množinu rozhodovacích pravidel, která určují, jak se změní mikro stavy v aktuálním časovém kroku na základě mikro stavů z předchozího časového kroku.
- Agregované proměnné - vznikají na základě agregace mikro stavů a mikro parametrů v určitém časovém kroku, například agregátní poptávka.
Využití multiagentních přístupů je velmi zajímavé v případě, kdy potřebujeme zahrnout vlivy lokálních interakcí například mezi spotřebiteli (WOMM - Word of Mouth Marketing, Buzz marketing, virální marketing), jejich výraznou heterogenitu (segmenty) a prostorové aspekty. Ideálně tedy pro modelování chování FMCG trhů a retailing.
