Veřejná správa a management měst

V řadě měst, obcí, mikroregionů i krajů byla v uplynulých letech vyjasněna vize, jakási cílová podoba území, prostředí, podnikatelských struktur, bydlení a služeb. Jak ale tuto vizi přetavit do kompaktní strategie?

Aktivity jsou roztříštěné, jedna může omezovat druhou, mezi jednotlivými projekty neexistuje rovnováha. Dalším problémem je faktická nemožnost prezentace vize a strategie občanům města, protože nejsou explicitně vyjádřeny buď vůbec, nebo naopak ve formě nepřehledných fasciklů, v nichž se vyzná (snad) jen autor. Výkonnost je měřena zpravidla pouze finančními ukazateli.

Na základě výše popsaného stavu jsme upravili metodu Balanced Scorecard, vytvořenou profesorem Kaplanem z Harvard Business School pro potřeby měst a obcí. Na konci projektu můžeme uvést, že jsme uspěli v následujících bodech:

  • Strategie města je jasně vyjádřena strategickou mapou.
  • Strategii je možné komunikovat s občany.
  • Je jasné, které projekty strategii podporují a které nikoli.
  • Každý útvar má jasně stanovené cíle.
  • Každý zaměstnanec zná svůj podíl na strategii města a odměnu za dosažení osobních cílů.
  • Zavedením týmových cílů je podpořeno týmové řešení úkolů.
  • Existuje rovnováha mezi finančními a nefinančními měřítky.

Metoda umožňuje vytvoření přehledné strategické mapy. Strategická mapa obsahuje témata, zapsaná v jednotlivých oválech a zprostředkovává pohled na strategii ze čtyř základních perspektiv. Šedivý ovál nahoře je vizí města (např. "Čisté sídelní město s rozvinutou péčí o občany" apod.) a pod ním pět základních strategických témat. Pokud má vedení města představu o vizi, směřování, je třeba také říci, jakým způsobem chce oné vize dosáhnout. Modré ovály obsahují hesla (např. "Upravené město", "Bezpečnost", "Pracovní příležitosti" atd.) a ty jsou dále podrobněji popsány ve čtyřech perspektivách.

Modrá strategická témata jsou sycena perspektivou občana a klienta (ovály např. "Prevence a bezpečnost", "Nabídka volnočasových aktivit" atd.). Tyto aktivity je třeba financovat a tak je perspektiva občana a klienta sycena perspektivou finanční. V ní se setkáme s tématy spojenými se zajišťováním financování pro nadřazenou perspektivu. Veškeré dosud popsané aktivity jsou zajišťovány perspektivou interních procesů (s tématy jako "Příprava investičních akcí", "Zajišťování bezpečnosti" atp.). Nic z dosud uvedeného není možné realizovat bez lidí, jejich rozvoje a příslušných techologií. Proto je základem strategické mapy perspektiva učení se a růstu, ve které se nachází ovály jako Zvládání komunitního plánování, Udržování příznivého klimatu na radnici atd. Pro každý ovál je v další fázi projektu vytvořen určitý počet měřítek, která zachycují pozivitní, případně negativní vývoj úspěšnosti daného tématu.

Města se učí měřit i dosud nepostižené, tzv. měkké faktory (spokojenost, kvalitu apod.). Vzniklou tabulku měřítek potom nazýváme Balanced Scorecard města. Práce úřadu je zajišťována řadou podřízených útvarů, referátů, nebo dceřinných společností. Těm v další fázi projektu vytvoříme jejich vlastní scorecard, odvozený od strategických cílů a měřítek města, podle příspěvku daného odboru či referátu. Tím zajistíme měření příspěvku jednotlivých podřízených útvarů ke strategii celého města. Z takto vytvořených scorecardů potom můžeme odvodit tzv. osobní scorecardy, na nichž uvedeme měřítka pro konkrétního pracovníka. Osobní scorecardy potom můžeme propojit se systémem odměňování a tím jsme dosáhli prvního úspěchu. Průběžnou aktualizací strategické mapy, měřítek i osobních cílů podporujeme strategické učení, převedeme strategii do každodenního života a zajistíme správné směřování našeho úsilí.

Další zdroje:

Pridat.eu